x-old - Důsledky existence inovačního cyklu - (pracovní)

PŘEKONANÉ - v nejbližší době bude přepracováno - ČeV, duben 2021

    Výše v této rubrice je popsáno nasazení počítače jako proces, jehož hlavní vlastností je inovační cyklus. Dále si k tomu uvedeme některé vybrané souvislosti.

   Existence inovačního cyklu při nasazení počítače je objektivní skutečností, které se nelze prakticky vyhnout. Důvod je zřejmý - počítač pracuje v nějakých reálných podmínkách, které se průběžně s časem vždy více či méně mění. Změnou může být přechod na vyšší úroveň technického vybavení, nutnost přizpůsobit systém dle zkušeností z jeho provozování, změna zákona či předpisů, firemních pravidel nebo obchodního modelu anebo třeba i jen pořízení si novějšího notebooku nebo mobilu.

   Z uvedeného vyplývá, že je potřeba smluvně i nákladově počítat nejen s cyklem jako takovým, ale při každé změně i se všemi popsanými inovačními kroky, tj. uživatel - projekt - počítač - program - data. O důsledcích nedostatečného povědomí v tomto směru ze strany zodpovědných řídících pracovníků jsme mnohokrát slyšeli v kauzách kolabování rejstříků, dohadování kolem autorských práv a nákladů při následné udržbě programového vybavení systémů atd, atd, ...

   Možné důsledky inovace je třeba zkontrolovat a zvažovat i při nejběžnějších změnách, jako je třeba jiná verze operačního systému, přechod z PC na tablet nebo chytrý telefon a podobně. Výrobci sice zpravidla dodržují zavedené standardy či zvyklosti, ale běžně se stává, že převod dat do nového prostředí vyžaduje jisté úpravy, nebo že některé dosud využívané funkce nově fungují jinak a třeba i chybí. Při inovacích velkých informačních nebo řídících systémů vytvořených na zakázku dle specifických potřeb zadavatele má pak náročnost jednotlivých kroků v inovačním cyklu význam naprosto zásadní.    

   Také je na místě připomenout, že "vše souvisí se vším", takže kontrola možných důsledků každé inovace musí být zaměřena na všechny kombinace vzájemné interakce zainteresovaných prvků tj. (pomineme-li projekt), tak program-počítač, program-data, program-uživatel, počítač-data, uživatel-data,  uživatel-počítač.

    Největší inovační náročnost mají přechody na jinou platformu, v historii mezi sálovými počítači od různých výrobců, nově mezi různými operačními systémy a samozřejmě především při změně programovacích jazyků či jiných nástrojů pro tvorbu programového kódu, kterými byl aplikační systém vytvořen. Proto ve velkých programových systémech s poměrně stabilními algoritmy zpracování (např. finančnictví,  obecně dávkové nebo transakční zpracování, ...) zůstávají třeba i nějakou desítku let v provozu programy, napsané v jazyku COBOL (*1959). Dá se předpokládat, že důvodem jsou příliš velké náklady na přeprogramování do jiného jazyka s vazbou na velice dobré samodokumentující vlastnosti COBOLu, které stále přiměřeně umožňují potřebnou údržbu programů.  

malý .er rozcestník:

ČeV - únor 2016