zavedení programu ve strojovém kódu do pracovní paměti
přečtení 1. příkazu

provádění příkazů dle programu - pokud není příkazem "konec programu"
varianty prováděného příkazu - dle typu operace
/ vstup-výstupní operace
/ operace procesoru
/ realizace volaného detailu
přečtení dalšího příkazu - dle výsledku operace

uvolnění pracovní paměti


Vývoj programovatelných počítačů

reléové a elektronkové počítače - do poloviny 20. stol.
      počítače pracovaly podle výše uvedeného schematu a z počátku skutečně zpracovávaly pouze jeden program,
      který byl nejprve zadáván měnitelným "zadrátováním" nebo propojovacími deskami a později zaváděním
      z děrné pásky nebo z děrných štítků a musel si veškerou činnost svými vlastními příkazy řídit a obsloužit sám

tranzistorové počítače - přibližně do roku 1965
      zvýšením velikosti pamětí a výkonu umožnily využívat univerzální "základní programové vybavení",
      ze kterého později vznikly operační systémy, tj. sady programů, které se do pracovní paměti zaváděly jako první
      a následně zavedené aplikační programy si pak různé standardní služby již od nich mohly vyžádat 

počítače s integrovanými obvody - od roku 1965
      jsou charakterizované řadou sálových počítačů IBM 360 a jim podobných v různých výkonových řadách,
      ty umožnily tzv. multiprogramování, tj. zavedení do pracovní paměti více programů, které se o procesor dělí,
      tj. formou tzv. přerušení jsou střídavě jednotlivé programy pozastavovány (s uložením rozpracovaných dat)
      a následně (po obnovení dat) zpracování jejich příkazů pokračuje, což při rychlém střídání znamená
      zdánlivě "současné" zpracování více úloh najednou

mikroprocesory - po roce 1981 a následná další miniaturizace
      znamenaly nárůst výkonu procesorů a víceprocesorové, tj. skutečně s více programy paralelně pracující počítače
      a samostatné nasazování mikroporcesorů pro obsluhu vstup-výstupních kanálů a dalších služeb,
      současně se také objevily velké, rychlé a účelově přizpůsobené různé druhy pracovních pamětí

      za poznámku stojí, že osobní počítače PC s operačním systémem DOS, vyráběné po roce 1981
      byly jednoprogramové a i víceúlohové systémy Windows, Unix/Linux i  Mac OS X do nedávné doby pracovaly
      na základě zmíněných principů multiprogramování

současnost internetu, mobilních zařízení a technologií  - kolem roku 2015
      prakticky ani není možné nějak souhrnně charakterizovat, avšak na elementární úrovni jednotlivých programů
      zůstává uvedené schema stále principem spolupráce mezi programem, pracovní pamětí a procesorem,
      pouze těch procesorů či druhů paměti může být postupně či současně využíváno více

 

Doplňující komentáře

operace
      elementární programový krok jako základní jednotka zpracování, realizovaná procesorem - (viz též instrukce),
      v popisu systému "Počítač & spol." a jeho podsystémů je používán též obecnější pojem "příkaz programu",
      který v konkretních programovacích jazycích však může mít různě upřesněné širší nebo jiné významy (!)

vstup-výstupní operace
      obsluhují vstupní a výstupní zařízení

operace procesoru
      výpočty, vyhodnocování výrazů a manipulace s daty v pracovní paměti

realizace volaného detailu
      vyžádání realizace podřízeného podprogramu, funkce, metody či jiné programové služby,
      po jejímž ukončení se řízení vrátí na čtení dalšího příkazu

přečtení dalšího příkazu dle výsledku operace
      většina operací může mít více než 1 výsledek
          / vyhodnocení aktuálních podmínek může být pravdivé / nepravdivé / různě variantní
          / vstupem či výstupem proudu dat může být konkretní hodnota nebo příznak ukončení
          / při výpočtech nebo při manipulaci s daty v paměti mohou být překročena daná vymezení
          / ... atd
      všechny takové případy musí být v programu ošetřeny, tj. pro každou variantu výsledku musí být definováno,
         kterým příkazem bude program v té či oné situaci dále pokračovat   

ČeV - únor 2016

< počítač - technický podsystém >