@@@ novinky & komentáře | autor: Josef Brlica
... tento příspěvek vznikl jako reakce na diskuzi k referátu o strojovém kódu na konferenci TMB 2018 - Neuronové sítě, kde byl vznesen dotaz "co se v tom tehdy programovalo? ..."
text příspěvku - 2 s. - doplňující texty a foto viz 1 a 2
odkazy prog-story:
1 Počítače Minsk ... ("er" - především zvýrazněný odkaz "Minsk-1 a další !!!", kde jsou i foto)
2 1962-1966 / Počátky pevnostních výpočtů na Minsku ... (podrobný popis celé související historie)
ČeV - říjen 2018
doplnění k přechodu z Minsku 1 na Minsk 22:
... Před odchodem ze zaměstnání v První brněnské (září 1966), bylo nutné přejít s programy na počítač Minsk 22, který byl nainstalován ve Výzkumném ústavu IBZKG ve Slatině. Pro přechod z Minsku 1 jsem používal strojový kod, ale s významným vylepšením. Místo absolutních adres se již programovalo pomocí adres symbolických. Inspiroval jsem se tehdy zkušenějším programátorem profesorem Drahoňovským, který byl asi o 10 let starší a učil na stavební fakultě. Uměl programovat výpočet statických konstrukcí ve stavebnictví a dokonce o tom vydával knihy.
... Pokud si to dobře pamatuji tak u Minsku 22 bylo prvních 6 bitů určeno pro kód operace, dalších 6 bitů na adresy dvou registrů, dalších 6 bitů na adresu prvního operandu a posledních 6 bitů na adresu druhého operandu. Minsk 22 uměl pracovat s čísly v pevné i plovoucí řádové čárce a v obou případech bylo možno používat jednoduchou i dvojnasobnou přesnost. Na Minsku 1 jsme museli operace s dvojnásobnou přesností naprogramovat sami. Bylo také možno pracovat s alfanumerickými údaji, kdy jeden znak zabíral 6 bitů.
... Po přechodu do PVT, kde byla značná převaha zakázek v oboru zpracování hromadných dat, se téměř výhradně používal na počitači Minsk 22 autokód MAT (číslo již si nepamatuji snad 5), který byl doplněn překladačem do strojového kódu. Některé podprogramy, které byly často používány a významně ovlivňovaly rychlost zpracování, jsem psal v jazyku symbolických adres.
Josef Brlica - říjen 2018