2016 ... Vzácný neformální přispěvatel "prog-story" ... Jan Sokol

@@@ novinky & komentáře | autor: Vlastimil Čevela, 17. února 2021

2016 ...

Na podzim toho roku jsme s Branislavem Lackem, Vladimírem Vérostou a Jaroslavem Pipotou připravovali 2. ročník odborných konferenci TM v Brně, tenkrát u příležitosti otevření nových expozic "Výpočetní technika a Optika". Napadlo mě poslat běžnou formální pozvánku též několika účastníkům ostravských seminářů, ze kterých se později staly významné postavy v byznisu, v publicistice i jinde - ozval se jen jeden:

2018 ...

Další mailovou korespondenci cituji bez komentářů:
________________________________
Od: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. [Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]
Odesláno: 23. září 2018 19:48
Komu: Jan Sokol
Kopie: Vladimir Verosta; Josef Brlica; Branislav Lacko; Jaroslav Pipota
Předmět: dotaz - pamětnické vzpomínky na VÚMS a DOS-EC ... ?

Vážený pane profesore,
obracím se na Vás v návaznosti na dávné semináře „Programování a Tvorba Software v Ostravě, kde jsme shodou okolností oba aktivně vystupovali a na informace od Vašeho kolegy z VÚMS Jiřího Vaníčka, se kterým jsme si při různých akcích občas povídali.

„... on mi totiž vyprávěl, jak v tehdejší NDR s důsledně centrálním řízením nákupu velkých počítačů EC 1040 a 1045, prý vznikl problém, když zjistili, že plánovaný sovětský OS je pomalejší, než váš československý DOS, a tím pádem, že by jeho aplikací mohli ušetřit několik instalací a tím několikrát x-milionů na investicích ...“

„... taky vzpomínal, že při nějaké návštěvě pracovníků IBM ve VÚMS jim prý předváděli kompilátor COBOL a když se hned po sesnímání balíku štítků počítač zastavil a kolegové z IBM trochu škodolibě konstatovali „porucha?“, tak se jim s úsměvem dostalo odpovědi „ne, to je hotové“ ...“

Jiří Vaníček už mi to upřesnit nemůže a kamarádi Vladimír Vérosta, ani Josef Brlica, od jejichž týmu v KS Brno jsem po letech PC verzi MX_COBOL koupil, o tom nic nevědí ...

Hlavním impulzem k tomu, že si dovoluji Vás oslovit však bylo, že v některém z rozhovorů, který jste poskytl, jsem narazil na zmínku, „že jste se zásadně angažoval ve snaze, aby operační systém pro počítače EC, vytvářený ve VÚMS, nebyl prostou kopií zahraničního řešení, jak bylo u ostatních komponent obvyklé, ale aby šlo o vlastní samostatný vývoj“, což bylo také nakonec realizováno ... .

V souladu s cíli virtuální expozice na portálu prog-story, bych se Vás proto rád zdvořile dotázal, zda byste mohl přispět k jejich naplňování a napsat nějakou pamětnickou vzpomínku, jak to vlastně s tím DOSem pro EC tenkrát bylo – myslím si totiž, že kromě ve světě úspěšných krajanů (Svoboda, Klír a další), do objektivní historie patří též svědectví o úspěšných projektech, které se přes často mimořádně obtížné podmínky, podařilo realizovat i u nás doma ... .

se srdečným pozdravem
Ing. Vlastimil Čevela – Modřice, iniciátor a externí redaktor,
kopie mailu: kolegové, kteří aktivně podporují moje redaktorování
PS
současně bych Vás chtěl informovat o prog-story vizitce s Vaším jménem a katalogizaci odkazů, v případě, že byste měl připomínky či doplnění, dejte prosím vědět - děkuji

______________________________________________________________
> Od: "Jan Sokol" <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>
> Komu: "Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript." <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>
> Datum: 06.11.2018 11:17
> Předmět: RE: dotaz - pamětnické vzpomínky na VÚMS a DOS-EC ... ?
>
Vážený kolego,
děkuji za Váš zájem, ale je to už hodně dávno, takže za svoji paměť tak docela neručím:

1. V NDR jsme skutečně měli horlivé zastánce, kteří takhle argumentovali a mohli to do jisté míry i prokázat, ale problém pro NDR to asi nebyl.

2. Ano, byl jsem při tom, když se zástupcům IBM ROECE z Vídně předváděl náš SW a oni chtěli vidět překladač COBOLu. Když překlad skončil a začal se tisknout protokol, mysleli nejdřív, že překladač zkolaboval a že je to dump "post mortem". Jejich COBOL byl kupodivu opravdu pomalý, ale pro ně to nebyl rozhodující parametr.

Srdečně zdraví
prof. Jan Sokol

________________________________
Od: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. [Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]
Odesláno: 19. prosince 2018 10:23
Komu: Jan Sokol
Kopie: Vladimír Vérosta
Předmět: RE: dotaz - pamětnické vzpomínky na VÚMS a DOS-EC ... ?

Vážený pane profesore,

1. velice mě potěšilo potvrzení pravdivosti informací Jirky Vaníčka - moc děkuji ...

2. připomínám prosbu, zda byste mohl uvést něco bližšího k rozhodování, že DOS pro EC201 atd nebude kopií IBM, ale vlastní čs. dílo ...

3. mám vyřídit pozdrav od kamaráda Vladimíra Vérosty - kdysi vedoucího týmu pro kompilátor COBOL v KSNP Brno

se srdečným pozdravem
a přáním pěkných Vánoc i hodně zdraví v novém roce 2019 ... !
Vlastimil Čevela - prog-story.technicalmuseum.cz
PS
omlouvám se, že obtěžuji s dotazy na věci dávno překonané, ale na stará kolena (*1938) jsem dostal příležitost, přispět k zachování historické paměti v oblasti, o které se moc nemluví a přitom v ní za nepříznivých podmínek u nás, tisíce lidí probojovávaly nový technický obor ...

______________________ Původní zpráva: ________________________
> Od: "Jan Sokol" <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>
> Komu: "Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript." <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>
> Datum: 22.12.2018 14:38
> Předmět: RE: dotaz - pamětnické vzpomínky na VÚMS a DOS-EC ... ?
>
Někdy v roce 1967/8 napsal ing. Oblonský vnitřní zprávu, že by VÚMS už neměl pokračovat ve Svobodově tradici a vymýšlet počítače podle svého, protože ve světě už dochází ke standardizaci formátů dat a operačních kódů v podobě řady IBM 360. Stejnou myšlenku měli i jinde, a tak se snad v roce 1968 (před srpnem) podepsala smlouva o "Jednotném systému elektronických počítačů" (JSEP, rusky Edinaja sistěma, EC), v níž tehdejší ČSSR dostala přidělen (spolu s Maďarskem) nejmenší model řady, odpovídající počítači IBM 360/20.

Model 360/20 trochu vybočoval z řady, měl omezený operační kód a u IBM vlastní SW, čehož se koncepční skupina ve VÚMS (ing. Korvas, prof. Vlček aj.) chytila a rozhodla se udělat vůči IBM 360/20 další úpravy (např. orientovat se na alfanumerický kód ASCII místo EBCDIC nebo zavést možnost nepřímého adresování). HW se tedy vyvíjel samostatně a i když se uvedené odchylky ukázaly jako nedomyšlené a SW je nikdy nepoužil, měli jsme doma jistou podporu pro vlastní cestu. Po dosti obtížných jednáních se podařilo i ve vedení JSEP prosadit vlastní SW - MOS 1021. Hlavní námitka byla ztráta programové kompatibility, která se ukázala jako bezvýznamná, protože žádný IBM 360/20 v ČSSR nebyl a aplikační SW IBM tu byl stejně jen pro vyšší modely.

Naopak výhody bych dnes viděl čtyři:
1. IBM proti "klonům" svých počítačů sice příliš neprotestovala a pokládala to (správně) za svůj úspěch (na rozdíl od značky Apple, která svůj HW přísně tajila a tak prohrála v soutěži o světový standard). Západní firmy přesto oceňovaly, že jsme SW nekradli, a měli jsme tedy jako programátoři na západě i u IBM lepší postavení.

2. Něco přes stovku programátorů ve VÚMS a další v Kancelářských strojích se místo duchamorného přenášení každé nové verze SW IBM naučili vyvíjet, realizovat a udržovat dost velké SW systémy, což se jim pak velmi vyplatilo.

3. Náš SW byl podstatně úspornější na čas i paměť a také lépe přizpůsoben k poruchovosti HW než americký DOS/OS. Proto mohla malá EC 1021 pokrýt většinu potřeb běžných uživatelů v ČSSR a s vývozem se stejně moc nepočítalo..

4. Samostatný vývoj systému MOS a jeho slušný úspěch pomohl později prosadit i samostatný vývoj systému DOS 3 a 4 pro počítače obdobné řadě IBM 370, kde už žádné hw odchylky nebyly, zato měl SW řadu progresivních rysů (Multiple virtual storage, práce s diskem pomocí pagingu v blocích pevné délky, pružný terminálový systém atd.) a byl podstatně úspornější než ukradené systémy IBM. Používal se i na jiných počítačích EC, doma i v NDR.

Srdečně zdraví
prof. Jan Sokol

2019 ...

______________________ Původní zpráva: ________________________
> Od: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
> Komu: "Jan Sokol" <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.;
> Datum: 10.01.2019 08:10
> Předmět: RE: dotaz - pamětnické vzpomínky na VÚMS a DOS-EC ... ?
>

Vážený pane profesore,

děkuji za poskytnuté informace, které jsou pro moje bádání velice užitečným nahlédnutím do zákulisí tehdejšího dění ...

z vlastní zkušenosti od r. 1970 průběžně programujícího vedoucího programátora-analytika ve VS Ingstav Brno vím, že DOS-4 byl zajímavý systém - vytvořili jsme s ním tehdy v rámci jinak převážně dávkového 3-směnného provozu podnikového EC-1026 významný interaktivní projekt - jako jediný svého druhu v našem VS úspěšně fungoval od poloviny r. 1988 do zániku podniku v r. 1990 ...

až se mi podaří souhrnněji na portále prog-story prezentovat historii mezinárodního projektu EC, budu Vás informovat ...

ještě jednou děkuji za vstřícnost a srdečně zdravím

Vlastimil Čevela
1989-kombinovany-davkove-interaktivni-projekt-materialove-agendy-velkeho-stavebniho-podniku, přepis dobového textu, který popisuje nejen vývoj a provozování i jeho intenzívní praktické využívání na útvaru MTZ podnikového ředitelství, ale též tehdejší situaci, kdy centralizované průmyslové zpracovávání dat už došlo na hranice svých možností ...

Posledním mailem od prof. Sokola byla odpověď k pozvánce na podzimní konferenci:

Přeji pěkné setkání!
Srdečně zdraví
prof. Jan Sokol