konkretní postup

• hledání cíle / definování problému (opakovaně do přiměřeného vyjasnění)
  • formulování vize
  • sbírání souvisejících informací
  • vyhodnocení informací a upřesnění či změna vize 
• rozhodnutí o definování nebo opuštění cíle / problému

komentář:
   zcela klíčový význam má zachování pořadí - nejprve formulování vize a teprve pak v rámci sbírání informací
   ověřování její reálnosti - jde o známou zásadu "napřed definovat CO a teprve potom JAK",
   opačný postup totiž totiž významně omezuje tvůrčí myšlení ve směru k novým nápadům a postupům

ČeV, únor 2017

příklad "koncert":

• od roku 2002 se manažérsky (M) zabývám organizováním a dramaturgií komorních koncertů na radnici v Modřicích (už jich bylo realizováno 85 [>]) a nedávno za mnou přišel kamarád (K) s návrhem, že má zajímavou hudební skupinu a jestli by mohla na našich koncertech vystoupit
    
• při dalším jednání jsme se však velice rychle dostali do hromady konfliktních situací:
  • rozpor v chápání cíle
       K - příležitost pro vyzkoušení účinkujících na veřejném koncertě
       M - formulace vize, jak by celkově takový koncert asi měl vypadat, aby zaujal
  • odlišný přístup k diskuzi
       K - zaměření na konkretní řešení detailů JAK by bylo to či ono realizováno,
       M - zaměření na formulování vize, tj. CO všechno bychom mohli posluchačům nabídnout,
             odmítnutí diskuze, související s tématem JAK - v tomto kroku nemá význam a naopak ruší
  • rozdílné chápání postupu jednání
       K - zájem na rychlém rozhodování na základě informací, které předkládá
       M - zájem na dodržení výše popsané technologie "hledání cíle" před rozhodováním,
             tj. nejprve formulování vize, sbírání a ověření informací o skupině i možnostech realizace
             a teprve po přiměřeném vyjasnění rozhodovat - nepředbíhat postupné technologické kroky
      
• nedostatečná trpělivost ze strany K pro systematický postup a technologii vedla k výsledku:
  
  1. díky různému chápání cíle a způsobu jednání nebylo možné se dostat k jeho formulaci
  2. v souvislosti s tím nebylo možné se domluvit co je a co není pro další jednání podstatné
  3. opakovaným zabíháním do detailů bez potřebného nadhledu nebyl učiněn žádný srozumitelný závěr

   

   Komentář k výsledku:
         - popsanou technologii mám mnohokrát úspěšně vyzkoušenou jako metodu práce a jinak to ani neumím
         - proto mě také potěšilo, že se v mnohém shoduje s názory i v té nejmodernější v citované literatuře
         - klidné a nijak neomezované stanovení cíle je tedy nezbytným 1. krokem pro M spolupráci z mé strany
         - změna vyžaduje energii - tady ze strany K respektování technologie a trpělivost, aby spolupráce fungovala
         - tedy "I put it to you, and I leave it to you." jak pravil klasik - popelář Doolittle v My Fair Lady

ČeV - únor 2017

Pohled kolegyně Evy Doleželové:

   Co se týče systémového modelování životních situací, chápu, že se Ti osvědčilo, ale nějak stále nejsem přesvědčena, že je to jediná možná cesta. Já jako chaotik od přírody milující řád prostě vidím i situace, kdy to prostě musím vzít v jiném pořadí. Nebo do jiné hloubky. Nebo možná nejpřesněji řečeno: po malých krocích opakovaně. Tedy: úplně nesouhlasím, že je nejdříve precizně formulovat cíl (CO), a teprve pak způsob, JAK ho dosáhnout.

   Tak třeba: chci vyzdobit pokoj. Je to dostatečné CO? pokud ano, následuje JAK?  něco namalovat na zeď. Další CO: lekníny jako Monet. Jak? Ťažko, protože jako Monet malovat neumím a nikoho takového neznám. Takže neúspěch - vracím se o nějaký krok zpět: co? něco, co umím  a zvládnu. Jak? barvami, štětcem, tak, jak nejlíp to půjde.

   Podle mne je snažší se vrátit kousek zpět, než hned v úvodu precizně formulovat CO? jako "chci vyzdobit pokoj vlastními silami, ale aby vypadal jako od Moneta", a pak zjistit, že to je mimo mé možnosti a hledat nové CO? tedy "vyzdobit ho s co nejmenšími náklady jako od Moneta". Jak? hledat nějaké tapety, nálepky... nejde! tak znovu CO?" vyzdobit ho tak, abych to zvládla vlastními silami a líbilo se mi to" - JAK? no umím malovat kruhy a čáry, tak nějakými kombinacemi. Co namaluji? tak asi 5 kruhů různých velikostí,... Dojdu tak postupně k schůdnému řešení, vracím se sice po cestě, ale jen na poslední odbočku.  Ale nehledám a nedefinuji ten cíl natolik precizně, aby od něho už od začátku vedla cesta jen k "takhle to bude", nebo k "opustím tento cíl a najdu jiný".

   Když si hned na začátku přesně stanovím chci mít pokoj vlastními silami, minimálními náklady jako od Moneta, veškerá energie k formulaci tohoto cílu jde do háje, jakmile v bodě: JAK? dojdu k tomu, že je to pro mne neproveditelné. Pak musím opět formulovat další cíl, který je třeba zase nereálný? Když půjdu postupně, obecněji, nepříliš přesně: "vyzdobit pokoj" a pak přejdu na JAK: "vlastními silami cestou nejmenšího odporu, umím jen čáry a kruhy", vrátím se upřesňováním jen o krok a pokud tím energii neušetřím, aspoň mám pocit, že jsem ji líp využila.

   A ten příklad, který uvádíš s uvedením kapely na koncertech... Ty jsi chtěl formulovat CO jako "co nám mohou nabídnout", a řešil jsi, že kolega už přešel na JAK. Ale jeho CO bylo odlišné a pro něj jasně definované (uvést kapelu na konertě). On nepotřeboval definovat jiné CO, a proto už hledal cestu, JAK zrealizovat to své CO.  Jistěže jste se tak minuli v čase a prostoru, ale nebylo to tím, že by přeskakoval kroky v technologickém procesu:-) Tak to vidím já:-)

Modřice, prosinec 2017

... k tomu komentář ČeV:

   Zdá se, že jsem nedokázal dost jasně vyložit, o co mi jde - řekl bych, že se míjíme v úhlu pohledu, protože řadu věcí, které v příkladu vymalování pokoje zařazuješ pod pojem (CO), bych spíš zařadil až pod pojem (JAK) - taky si myslím, že to stanovení cíle je v tomto případě až příliš přesně vymezující (náklady, styl "Monet", ...) - vůbec tam uvádíš řadu věcí, které jsou inspirativní k dalším úvahám - třeba zda se vyplatí věnovat energii na opakovaně neúspěšné hledání cíle - to si ale zatím nechme na jindy ...

   Pravdou je, že definování cíle jako takového bývá zpravidla dost obtížné, protože člověk se nedokáže snadno oprostit od toho technologického pohledu - (JAK) je totiž snadno uchopitelné na základě mnoha dosavadních zkušeností, ale ujasnit si "co vlastni chci" je pokus o abstrakci, což je výrazně náročnější a vyžaduje též uplatnění jisté nezbytné míry fantazie ...

   V každém případě jsi mě svým názorem přiměla k přesnějšímu popisu modelu (tj. více či méně zobecněné ideální představy), který uvádím jako následující samostatný článek "Technologie pro stanovení cíle 2 ..." - viz odkaz [Další >] ^{úplně dole vpravo}

ČeV, leden 2018